Historie

Hostivař byla v letech založení Sokola obcí převážně zemědělského charakteru. Tehdejší farnost  soustřeďovala veškeré okolní dění – Hájů, Chodova, Chodovce a částečně i Horních Měcholup. Ze zakládajících stanov vyčteme den vzniku sokolské jednoty 1. listopadu 1869. Začátky byly těžké. V té době zde také byly založeny spolky Svornost, Osvěta, Beseda, Barák a jiné. Tělocvičná činnost se provozovala v sálech restaurací a to zejména U Pešautů, později U Červených. Pro nedostatečnou přístupnost sálů  činnost postupně zanikla.

V roce 1874 byla založena Sokolsko-hasičská jednota, která ale měla také krátkou dobu trvání. Až v roce 1893 se sešlo 15 odvážlivých nadšenců v hostinci U Pešautů, aby znovu založili Sokolskou jednotu (přes značnou nepřízeň hostivařského občanstva). Tento rok byl dlouho mylně považován za rok prvního vzniku, ale jedná se o třetí založení.

Po 1. světové válce, kdy se počet členů podstatně zvýšil, se sport provozoval ve školní tělocvičně na dnešním Trhanovském náměstí (dnes se zde nachází SKBÚ, ale budova byla tehdy jen jednopatrová). Cvičitelé byli převážně učitelé ze Základní školy. Ale tyto prostory byly využívány i cvičenci z DTJ a FDTJ. Velkým snem bylo získání vlastní tělocvičny. V roce 1923 a v letech následujících bylo uvažováno o postavení sokolovny Na Groši, v blízkosti křižovatky Švehlova – Pražská.

Projekt vypracoval místní architekt – stavitel Oldřich Šikýř. Život se však ubíral jiným směrem. Rozrůstání obce směrem ke Štěrboholům a Dolním Měcholupům, s předpokládaným průmyslovým rozvojem, přivodil změnu a výběr místa v prostoru proti nádraží Hostivař, v ulici U Branek č. 674. V den výročí založení Československé republiky dne 28. října 1931 byl slavnostně položen základní kámen, který je nyní zasazen ve stěně chodby před šatnami tělocvičny.  K financování velké části stavby sloužil výdělek kina, které Sokol ve 20. a 30. letech provozoval kino, pod patronací České obce sokolské (ČOS), v továrně Podhajský (TOS Hostivař). Nová Sokolovna byla vybudována  podle projektu významného architekta ing. Ladislava Machoně.

Podle jeho návrhů vznikala na tehdejší dobu velice účelná a moderní budova. Avšak příspěvky a dary od různých příznivců Sokola nestačily na pokrytí nákladů, proto bylo rozhodnuto o půjčce od Hypoteční banky a banky Slavie. Garantem půjček byl ministerský předseda Antonín Švehla.

15. května 1932 před Všesokolským sletem, s velkým úsilím a zadlužeností, byla výstavba areálu a budov za pouhých sedm měsíců částečně dokončena a k otevření bylo pořádáno okrskové cvičení, kde byly předcvičovány všechny skladby sletu 1932. 12. prosince 1933 umírá ministerský předseda Antonín Švehla, který byl po dvacet let starostou hostivařské sokolské jednoty. Nedal se odradit vnitřními ani vnějšími obtížemi a jednotu udržel. Proto se 13. prosince 1933   správní výbor usnesl pojmenovat naši sokolovnu „Sokolovnou bratra Antonína Švehly“.

Nadšení z doby výstavby pomalu vyprchávalo a dostavila se únava i útlum, způsobené také světovou hospodářskou krizí 30. let. Vznikají vážné hospodářské potíže. Dluhové zatížení nového areálu je velmi vysoké.

Po okupaci byl v r. 1941  Sokol jako protifašistická organizace zrušen. Budova je využita pro opravy a šití stejnokrojů německé armády. Ve věznicích a koncentračních táborech zahynulo i 13 členů Sokola Hostivař.

Po skončení 2. světové války se činnost velice rychle oživuje. Pořádali se plesy a různé zábavné akce. A především díky členkám hospodyňského odboru fungoval bufet  a bylo zajištěno občerstvení. Rok 1948 přinesl oddlužení jednoty a stal se také rokem sjednocení tělovýchovných oddílů. Na základě vládního usnesení se do TJ Sokol Hostivař sloučily: DTJ (Dělnická tělocvičná jednota), SK a HC Hostivař, OGAR, OREL, TC Marius, NTV Hostivař, ČKV (Český klub velocipedistů).

Znovu nastává útlum v činnosti.

K oživení došlo v r. 1950, kdy stávající organizaci pod názvem Dělnická sportovní organizace převzala Pérovna Hostivař pod názvem TJ Baník Hostivař. Tato patronace trvala šest let. Nový sponzor se již nenašel, přestože se v Hostivaři hrála liga v pozemním hokeji, výborný fotbal a lední hokej. Přibývali také zájemci o nové sporty a tak vznikly oddíly tenisu, košíkové, volejbalu, SODP (Sdružení otužilců a dálkového plavání) a v r. 1965 jezdecký oddíl. Vzhledem ke šptaným klimatickým podmínkám byl zrušen lední hokej.

Na přelomu 60. a 70. let začala v Hostivaři velká bytová výstavba, a tím vzrostla i členská základna. Členem jednoty byl i přemožitel kanálu La Manche František Venclovský. Muži a dorost pozemního hokeje byli několikanásobnými mistry republiky. Členky ZRTV mnohokrát cvičily na Československé spartakiádě. V r. 1989 bylo v jednotě celkem 890 členů v 7 oddílech a 1 odboru. Z toho bylo 500 žáků a dorostu. Po roce 1989 dochází k přejmenování na Tělocvičnou jednotu Sokol Hotivař, ale ta je stále členem ČSTV, proto ČOS zahajuje restiruční řízení, které v roce 1994 vyhrává a majetek tj. budova a přilehlé pozemky se vrací České obci sokolské. Proto je 15. prosince 1995 založena sokolská jednota, která se stává součástí ČOS a jejím starostou se stal Dr. Václav Scheiner.

Historie po roce 1995 (Divadélko Frydolín, MC Frydolínek, Pražský Tajtrlík aj.)

Současnost Švehlovy sokolovny v Hostivaři začala 15.prosince 1995, kdy byla obnovena na valné hromadě činnost Tělocvičné jednoty Sokola Hostivař. Starostou byl zvolen Dr. Václav Scheiner.

V roce 1996 do jednoty přišla Mgr. Petra Šikýřová, zprvu jako cvičitelka dětí. Později založila nový loutkoherecký soubor, který vystupuje pod jménem Divadélko Frydolín. Spolu s paní Marií Zdeňkovou (kronikářkou MČ Praha 15) při uspořádání archivu objevili pod vrstvami prachu skrytou historii nejen sokolovny, ale též divadelníků, kteří zde působili již v roce 1928. Kolem divadélka se vytvořil kruh nadšenců, kteří se ze všech sil snažili zlomit působení zubu času a značně ohlodanou budovu vrátit k plnému životu a vytvořit nové kulturní i sportovní centrum v Hostivaři.

Od roku 2002 se koná nesoutěžní přehlídka loutkových her pro děti Hostivařská loutkárna. V roce 2003 ČOS a NIPOS – ARTAMA (organizace při Ministerstvu kultury ČR, věnující se amatérským uměleckým souborům) uspořádali v Hostivařské sokolovně Loutkářskou školičku – střednědobý kurz pro amatérské loutkáře vedené profesionály.

Od roku 2005 Divadélko Frydolín pořádá výběrovou přehlídku amatérských loutkových divadel – Pražský Tajtrlík, a tak se Švehlova sokolovna stává jednou za rok místem setkání loutkářů z celé ČR. Postupná rekonstrukce vnitřních prostor sokolovny vytvořila příjemné prostředí pro sportovní i další aktivity. V roce 2000 zahájilo svou činnost Mateřské centrum Frydolínek. Pro rodiče na mateřské dovolené a jejich ratolesti je zde herna s programem výtvarným, hudebně-pohybovým i sportovním. Pro děti je přichystána malá loutková pohádka.

V odpoledních hodinách poskytuje sokolovna zázemí stále většímu počtu oddílů a kroužků pro děti. Ze sportovních je to cvičení rodičů s dětmi, jóga pro děti, cvičení pro předškoláky i žáky.

2003 – 2013

Rok 2003 je rokem 110. výročí znovuobnovení Tělocvičné jednoty v Hostivaři. Na oslavu tohoto výročí jsme uspořádali Den otevřených dveří, který navštívilo velké množství pamětníků, ale též mladých lidí z Hostivaře i přilehlých městských částí. Před shromážděným publikem poděkoval starosta TJ Sokola Hostivař Dr. V. Scheiner sestře Šikýřové i kolektivu lidí, jež do sokolovny přivedla. Starosta městské části Jan Nádvorník přislíbil pomoc při záchraně historicky cenné budovy, která již dnes přináší potěšení široké škále zájemců. V rámci dne otevřených dveří proběhla prezentace kroužků a oddílů TJ Hostivař, vernisáž výstavy Nové fotografie staré Hostivaře Marie Zdeňkové a vystoupení oddílu aerobiku. K tanci i poslechu hrál orchestr Junior hostivařské ZUŠ a kapela The Chords.

V roce 2004 byl na valné hromadě dne 19. února zvolen starostou Ing. Tomáš Hrubý, který svým novým elánem nakazil ostatní a došlo k velké změně, jak ve vnitřních prostorách budovy, tak v organizaci. Začaly se pořádat pravidelné jarní a podzimní brigády. Svépomocí byly vyklizeny veškeré prostory a následně opraveno topení nejprve v Mateřském centru a tělocvičně, posléze i ve zbytku budovy.

Byla započata rekonstrukce sálu bývalého kina, kde dnes hraje svá představení divadélko Frydolín, cvičí se aerobik, pořádají se zde různé oslavy, plesy, maškarní plesy, mikulášské. Na podzim 2003 jsme v tomto opraveném sále oslavili 135. výročí prvního založení sokolské jednoty v Hostivaři. Své pokroky předvedly oddíly zdravotního a kondičního cvičení žen a aerobiku. Na závěr vystoupila Naďa Urbánková.
 V roce 2005 na podzim jsme oslavili 10. výročí obnovení TJ Sokol Hostivař po roce 1989.

V roce 2006 byl na mimořádné valné hromadě dne 12. dubna zvolen nový starosta Ing. Luděk Barták, který vede jednotu dodnes.

Jeho prvním počinem byla žádost o grant na opravu historické budovy tj výměnu velkých oken vpředu Sokolovny a opravu části fasády. Mateřské centrum Frydolínek otevřelo dopoledne bez maminek, která je v provozu dvě dopoledne v týdnu.

V roce 2007 se nám za podpory MŠMT a MHMP podařilo uskutečnit první rozsáhlou etapu rekonstrukce budovy, a to výměnu kovových oken v přístupových chodbách a opravu fasády. Nová okna byla sponzorována nadšenci a příznivci Sokola.

Poprvé se nám sokolovna „vyloupla“ z Popelky na princeznu. Byla představena veřejnosti v září 2007 za účasti starosty sokolské župy Jana Podlipného br. Lubomíra Novotného, zástupců starosty MČ Praha Michala Fischera a Pavla Fridricha, radní Heleny Lukasové a představitelů Sokola Hostivař. Rovněž Divadélko Frydolín rozšiřuje svou činnost a pořádá zájezdní představení v jiných sokolovnách a v OC Park Hostivař. 
V roce 2008 jsme pokračovali v zateplování budovy a položení nové střešní krytiny, čímž se výrazně zlepšily tepelné vlastnosti budovy.

Tělocvična je využívána dopoledne pro Mateřské centrum Frydolínek, odpoledne pro oddíly Sokola nebo je pronajímána. Divadelní sál slouží jako taneční a cvičební sál a v neděli se zde konají divadelní představení Divadélka Frydolín.

V roce 2009 jsme pokračovali v dosavadní činnosti a rozšířili ji o další aktivity pro veřejnost – v říjnu se konal první ročník běhu Jana Kocourka a v zimě pak sousedské Zpívání pod lípou doprovázené výkladem lidových tradic.

V roce 2010 pokračujeme s opravami budovy, zejména interiérů – je nově vymalováno předsálí divadelního sálu a šatny a zbroušeny parkety v sále. V suterénních prostorách vzniká výuková místnost, kurzy ale nejsou tak úspěšné a tak je místnost využívána zejména při různých výtvarných dílnách.

V roce 2011 se začalo s opravami společenského sálu, dochází k výměně oken a zateplení budovy na jižní straně. Na této straně je také opraven zcela rozpadlý plot. Vyklidili jsme a zrekonstruovali prostor nad tělocvičnou, kde byla původně tribuna pro diváky, který začal být využívaný jako výuková místnost pro hudební kurzy pro děti Yamaha a různá cvičení. Mateřské centrum otevřelo odpolední školičku pro děti. Ze sportovních oddílů bylo nově otevřeno Cvičení pro předškolní děti.

V roce 2012 jsme pokračovali v započatém kurzu a snažili se co nejvíce využívat zejména divadelní sál, kde se kromě pravidelných představení divadélka Frydolínek konaly také školní akademie některých ZŠ z Prahy 15, koncerty, přednášky a např. taneční kurzy pro dospělé.

V roce 2013 byla rozšířena výuková místnost nad tělocvičnou tzv. seminární místnost, takže je vhodná pro pořádání kurzů pro děti i dospělé. Na podzim 2013 byla zahájena výuka angličtiny Helen Doron v suterénní místnosti.

V letech 2014 – 16 bylo dokončeno zateplení budovy – nejprve okna a severní strana divadelního sálu, poté oprava oken tělocvičny, kdy se nám podařilo opět zprovoznit unikátní otevírání venkovních oken tělocvičny. Poté byla zrekonstruována markýza a podesta u tělocvičny.

V létě 2017 došlo k rozšíření výukových místností v suterénní části sokolovny.

2014 – současnost

V současnosti je sokolovna využívána od rána do večera od pondělí do neděle. V dopoledních hodinách slouží mateřskému centru, školičce, výukovým kurzům (hudební škola Yamaha, Angličtina Hellen Doron, kineziologie), cvičení (cvičení rodičů a dětí, Fit mami, zdravotní a kondiční cvičení), odpoledne a večer pak především sportovním aktivitám sokolské jednoty (cvičení rodičů s dětmi, cvičení předškoláků, ccvičení mladších žáků, volejbal, pilates, body styling, power jóga, orientální tance,  kondiční a zdravotní cvičení žen, basketbal muži a florbal) nebo je tělocvična a sál pronajímán jiným sportovním oddílům (moderní gymnastika dívky, taneční škola, volejbal….).

Sál je využíván nejen pro divadelní představení Divadélka Frydolín ale i jiných hostujících souborů, při koncertech a při pořádání společenských akcí. Akce pro veřejnost provázejí dění v sokolovně během celého školního roku. V září zahajujeme tradičně sezónu dětským dnem, který probíhá v parku před sokolovnou, pokračujeme v říjnu Během Jana Kocourka a Hostivařskou loutkárnou – přehlídkou amatérských loutkových divadel, která zahajuje divadelní sezonu divadélka Frydolín (sezóna je ukončena v dubnu soutěžní přehlídkou Pražský Tajtrlík). V listopadu je pro děti připraven lampionový průvod a pro dospělé činnoherní divadelní představení a tvoření adventních věnců. V prosinci čeká na děti oblíbená Mikulášská besídka, vánoční představení loutkového divadélka, vánoční tvořivá dílna a Zpívání pod lípou.  Nový rok zahájíme v lednu sokolským plesem a do dalšího pololetí školního roku vstupujeme v únoru  maškarním bálem pro děti. Březen patří tradičně soutěžní přehlídce amatérských loutkových souborů – Pražský Tajtrlík. 30 dubna se  koná slet čarodějnic a o měsíc později Šlapanda – závod kol a koleček pro malé i velké. Prázdniny jsou tak jedinou dobou, kdy je čas na opravu a úpravu Sokolovny.

Na přelomu roku 2020/21 ( období pandemie Covid-19)

Sokolovna je minimálně otevřená, využíváme tedy tento čas pro kompletní rekonstrukci toalet v suterénu Sokolovny. Vše je oboucháno, vykopáno a zrekonstruováno podle přání památkářů. Také malujeme menší prostory, lakujeme skříně na bílo, abychom je sladili, opravujeme svépomocí co se dá.